Zpěv jako lék proti úzkosti (?)

Pokud hledáte způsob, jak zatočit s úzkostnými stavy a buď lékař nebo psycholog nebo intuice vám už někdy něco řekli o tom, že zpěv by mohla být ta cesta s velkým „C“, přečtěte si tento článek, ve kterém vám nabídnu svůj pohled na věc.

Vysvětlím, co se nám při zpěvu děje z bioenergetického hlediska, takže pochopíte, co a jak zpívat, aby vám to opravdu pomohlo.

Zároveň – a to vám lékaři, ani psychologové neřeknou, protože tohle zkrátka nepokrývá jejich oborové znalosti – vás upozorním na určitá úskalí. Dozvíte se, že i samotné zpívání může být za určitých okolností spouštěčem úzkostí.

Tak tedy:

  1. Při zpěvu se naše tělo stane jakýmsi kontejnerem, ve kterém se jednak navýší tlak (ano, jako v papiňáku) a jednak se do toho natlakovaného prostoru pošlou vibrace. Platí přitom, že čím vyšší tóny a rychlejší rytmy zpíváme, tím je ten tlak vyšší. O vibracích zase platí pravidlo, že čím silněji zpíváme a čím víc má náš hlas rezonance, tím zase víc vibrací.
  2. Z bodu jedna vyplývá, že aby nám zpívání pomohlo ven z úzkostného stavu, je třeba, abychom zpívali takové melodie, které náš rozrušený organismus zklidní, stabilizuje a poté vyladí do energetické rovnováhy.

Podíváme se teď na to, která místa v našem těle jsou při úzkostných stavech energeticky nejvíc nabitá, a ze kterých částí je naopak energie stažená pryč.

Úzkosti doprovází zrychlená a nepravidelná činnost srdce, dále pocity úzkosti v oblasti hrudníku a mělký dech. Energie z rukou a nohou je stažená, proto můžeme mít pocit, že se nám podlamují nohy a ruce jako kdyby k nám ani nepatřily.

Pokud byste tedy chtěli vyzkoušet zmírnit tyto úzkostné symptomy pomocí zpěvního hlasu, nedělejte toto:

  • nezpívejte rychlé písničky / melodie ve vysoké hlasové poloze – ve smyslu přebít strach na sílu tím, že se budete snažit navodit si zpěvem dobrou náladu – ještě víc byste se energeticky rozkolísali
  • nezpívejte ani moc potichu – většina lidí nezpívá potichu technicky správně, a proto u nich tišší dynamika automaticky evokuje další úzkost, křehkost a labilitu
  • nezpívejte písničky, které mají depresivní texty (vím, že existují názory, že při špatných emočních stavech se lze tímto způsobem „vyventilovat“, moje zkušenost to ale nepotvrzuje)

Co naopak pomoci může:

  • když nejprve pomocí hlasu odvedete příliš silný energetický náboj z oblasti kolem srdce – to můžete udělat například tak, že někde ve střední hlasové poloze necháte svůj hlas znít na jednom rovném tónu – ideálně, když budete střídat dvě samohlásky (vokály), např. a – e nebo i – e (dle libosti a dle toho, co vám nejlépe a nejsnadněji zní). Směřujte přitom zvuk ven z těla – představujte si, že zvuk je vidět a že tvoří horizontální vlny směřující z vašeho těla směrem do prostoru. Po nějaké chvíli uslyšíte, že ve vašem hlase se začnou ozývat jemné vibrace. Pocitově budete vnímat příjemné proudění zvuku. Bez tlaku na hlas, v souladu s prouděním vzduchu.
  • když budete dále zpívat krátké sestupné melodie (např. o třech tónech). Sestupné melodie mají obecně relaxační účinky na nervový systém. Zpívejte je středně silně. V této dynamice totiž dochází k vyrovnávání energií v různých částech těla a opět: začíná se postupně dostavovat přirozené proudění energie
  • pokud cítíte, že se srdeční činnost zklidnila a harmonizovala, teprve přejděte k prohloubení dechu. Pohybujte se nyní hlasem spíš v nižších hlasových polohách. Můžete zpívat klidné melodie známých písniček, ale opět spíš ve střední síle. To zaručí zdravou expanzi vaší energie skrze zpěvní hlas a stabilizuje to vaše emoce.
  • na závěr je pak dobré zazpívat si pár energických rytmizovaných tónů – pro ukotvení se v těle. Nestyďte se přitom zapojit právě i ruce a nohy – zadupejte si a zatleskejte, tím se dostanete plně do těla. Nebojte se vypadat u toho sami před sebou trošku bláznivě nebo dětsky. Toto jsou zcela regulérní muzikoterapeutické techniky :))

Na závěr ještě pro úplnost uvedu několik skutečností, kdy zpěv samotný může pro někoho být zdrojem úzkostí, a nemusí proto „na první dobrou“ přinést takovou úlevu, jakou byste možná čekali. To neznamená, že pro vás zpěv nebude fungovat. Znamená to, že abyste mohli mít ze zpívání terapeutický užitek, uděláte nejlépe, když se necháte alespoň na přechodnou dobu doprovázet.

Takže:

  • pro zpěv obecně platí, že nejzajímavější a nejprospěšnější je, když zpíváte minimálně ve střední až v plné hlasové síle. To kvůli maximalizaci vibrací a také kvůli stabilizaci organizmu (fyzické i emoční), která se začíná dostavovat až od určité síly zvuku. Existují lidé, pro které už jen ten fakt, že slyší sami sebe zpívat nahlas, v plné síle, může být zdrojem úzkostných pocitů (protože byli například v dětství často okřikování, že mají být potichu a nerušit svým hlasitým projevem).
  • někdy se může stát, že se při zpěvu aktivují části těla, které byly doposud chronicky zapancířované (viz svalové pancíře, např. body psychoterapie podle W. Reicha). Energie začne proudit nervovými drahami, které byly dlouho neaktivní, což může být doprovázeno náhlými pocity nevolnosti, bolesti nebo i emoční lability. S tím je třeba počítat, zejména pokud o sobě člověk ví, že si sebou nese traumatické zkušenosti z minulosti. Není se třeba bát, ale je dobré vědět o tom, že toto se při zpěvu eventuelně může stát.
  • při zpěvu ve vyšších polohách a v plné síle dochází k vysoké emoční expresi. Přitom oblast hrtanu je místem, ve kterém mohou být uloženy traumatické energie (v důsledku potlačování toho, co jsme cítili, a nemohli vyjádřit, mysleli si, ale necítili se dostatečně bezpečně, abychom to mohli říct). V praxi se může stát, že vás tento silný nával energie vnitřně skolí. Zlomí se vám hlas, rozpláčete se. Opět, není třeba se ničeho bát. Když víte, že takové věci se stávají, nebudete překvapeni a zaskočeni.
  • no a pak samozřejmě platí, že chcete-li si zpěvem pomáhat k tomu, abyste se měli lépe, zapomeňte na výkony. Budete-li se na zpěv dívat na prvním místě jako na performanci, dostanete se do začarovaného kruhu a budete se neustále posuzovat, kritizovat a sami sebe blokovat. Takže: pokud zpěv, tak ale s laskavostí vůči sobě. Raději se zasmát, než se kritizovat. Ono totiž stejně platí, že hlas, který se snažíme kontrolovat, nás stejně neposlouchá :))))

Zajímá-li vás téma léčebného a transformačního zpěvu víc, zvu vás na některý z online workshopů nebo živých setkání. Stačí, když si vyberete a zapíšete se do příslušného seznamu zájemců a já se budu těšit, že se s vámi potkám 🙂

Zuzana Koudelková
Při práci s hlasem používám metodu Cornelia Reida, autora funkčně přirozeného způsobu zpívání. Díky této metodě umím velmi rychle pomoci lidem vybudovat zdravý funkční zpěvní hlas, odstranit bloky a odnaučit je špatné návyky. Tento přístup využívám také při umělecké terapii hlasem.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *