Zpěv zvyšuje sebevědomí (!?)

Je možné zvýšit si zpěvem své sebevědomí? – Ano i ne 🙂 Zpěv v sobě opravdu tento potenciál skrývá. To ovšem neznamená, že každý, kdo zpívá, má automaticky zdravé sebevědomí. Může tomu totiž být přesně naopak: ve chvíli, kdy začneme zpívat, můžeme v ještě v silnější intenzitě zažívat, jak jsme ve skutečnosti ne-sebevědomí. A to není moc příjemný zážitek. Člověk si pak řekne – to už raději budu na věky mlčet. A to by zase byla škoda. Takže nejlépe uděláte, když si přečtete tento článek, abyste porozuměli, jak se to s tím zpěvem a zdravým sebevědomím vlastně má.

Lidský hlas je takové komunikační médium. Vyjděme z toho, že člověk jako osoba má své nitro. To znamená, že máme své vnitřní prožitky, myšlenky a představy. Protože jsme ale svou přirozeností bytosti vztahové, tak toto své nitro komunikujeme navenek. Tím, že si vyměňujeme své myšlenky a vyjadřujeme své pocity, sdílíme sami sebe s druhými, a tím se víc stáváme sami sebou. Z toho vyplývá, že lidský hlas je vlastně takovým mostem mezi naším nitrem a vnějším prostředím. Lidé, kteří komunikují málo, jsou izolovaní a z toho se pak dá klidně i onemocnět.

Ve chvíli, kdy ale začneme svůj hlas používat v jeho zpěvním modu, komunikujeme kromě myšlenek také své emoce, a to ve velmi koncentrované podobě. A to už je rizikové. Začne to být opravdu napínavé, když si člověk spojí, že ve zpěvním hlase se zrcadlí všechno, ale naprosto všechno: bojácnost, nejistota, vnitřní rozechvělost, smutek, vyčerpanost, prostě všechny ty ohavné stavy, které nemáme rádi a když jsme zticha, tak to aspoň není na první pohled vidět. Když začneme zpívat, jako kdybychom do světa začali vytrubovat: Hele, je mi strášně blbě a ještě mám navíc strach!

No a druhým kamenem úrazu je fakt, že pěvecky necvičené hlasy postrádají onu kondici pěveckých „gymnastů“ a „atletů“, takže se jeví ještě ošklivější. A pokud člověk neví, že to, jak zní jeho hlas bez tréninku, ale není jeho objektivní barva, ani schopnost, a že kdyby trénoval, zjistil by, že jeho hlas je ve skutečnosti pružný a krásně barevný – tohle všechno když neví, má z toho zase jen další frustrace navíc.

Nakonec, aby toho nebylo málo, si pak to všechno výše popsané spojíme dohromady a vyvodíme z toho závěr: můj (příšerný) hlas = já, (příšerná) osoba. Rozumíte? – Identifikujeme to, jak zníme, s tím, jací jsme. No přece nám to takhle říkaly ty učitelky na základce v těch hodinách hudebky, no ne?

Ptáte se, jak je to tedy s tím ZDRAVÝM sebevědomím? :))) – No tak, ono už třeba stačí, když zníme. Když zníme, klidně na jednom tónu – na tom se téměř nedá co zkazit. A ten tón je pěkně posazený v těle, které je „vycentrované“ a dech se nám časem přestane třást a je to příjemné a ten zvuk proudí po celém těle a my zníme a když zníme, tak nějak intenzivněji vnímáme, že JSME. A že jsme, aniž bychom DĚLALI. A to je moc hezký pocit.

No a potom můžeme experimentovat se silou, protože čím silněji zníme, tím více prostoru svým zvukem zabíráme a tím také rozšiřujeme své osobní hranice. A ty hranice mohou být pevné a ostré, což se projeví příslušnou barvou hlasu nebo naopak měkké a chvějivé. Extroverti a lidé dominantní – představte si, kolik prostoru svým hlasem zaberou, když se s nimi bavíte.

Na řadu přicházejí hluboké a vysoké tóny. Ty hluboké – uzemňující a ty vysoké – energetizující. A už to tu máme: mé sebevědomí vychází z mého středu, dále se rozšiřuje a je vymezeno mými osobními hranicemi. Mám svou hloubku, která mě kotví, ale z této ukotvenosti mohu prozkoumávat vzrušující výšiny a prožívat u toho až závratnou radost.

Kromě toho pak přiberete na pomoc hlasovou techniku, která dodá vašemu hlasu kvality, díky kterým pak budete moci směle odložit různé strachy z toho, že se vám hlas zlomí, přeskočí nebo vás nebude poslouchat.

Jste-li dostatečně trpěliví a sami k sobě laskaví, pak pro vás může zpěv opravdu znamenat cestu ke zdravějšímu sebevědomí.

A protože zpívat se člověk učí zpíváním, stejně jako vařit vařením nebo řídit auto řízením auta, uděláte nejlíp, když se hned přihlásíte na nějaký ten workshop či kurz, protože jinak zůstanete prachobyčejným teoretikem, kterých už po světě běhá víc než dost :))