O zvukových frekvencích aneb proč používám ladění na 444 Hz

O léčivých hudebních frekvencích jste už jistě slyšeli. Někdy se pro ně používá označení „léčivé“, jindy se můžete setkat s názvem „Solfeggio frekvence“. A ne, nevymyslel je pan Solfeggio, jak mi do komentářů na You Tube napsal jeden pán 🙂 Slovo „solfeggio“ je italského původu a označuje řadu slabik, které se od 11. století používají při zpěvu podle not – jde vlastně o takovou hudební pedagogickou pomůcku (někteří z vás jste se možná ve škole učili zpívat „do-re-mi-fa-sol-la-si-do“ – no, tako to je přesně ono 🙂 S léčivými účinky nicméně nemá tato pedagogická pomůcka nic společného.

Až poměrně nedávno – přibližně před 50 lety – přišel s léčivými frekvencemi pan Joseph Puleo, americký lékař a badatel, který přes matematické výpočty a numerickou analýzu došel k přesným číslům frekvencí konkrétních tónů a tvrdil, že to jsou frekvence léčivé a že on není ten první, kdo tohle objevil, nýbrž že se jedná o pradávné know how, které bylo praktikováno v rámci posvátných léčivých rituálů. No a pravděpodobně z toho důvodu, aby poukázal na tu spojitost s pradávnou hudební tradicí, vybral si pro své vyčíslené frekvence název „solfeggio“ (hudební teoretici mu to mají za zlé, protože si myslí, že Puleo dává dohromady jablka a hrušky).

Od Puleova objevu se pak rozpoutala vášnivá debata mezi táborem jeho příznivců a mezi skupinou vědců, kteří naopak tvrdili, že celý koncept léčivých frekvencí je jeden velký nesmysl.

Během těch více než padesáti let se však vědě podařilo udělat takový pokrok, že už ledacos z toho, čemu jsme donedávna říkali posvátné, protože to bylo neověřitelné, dnes už začínáme chápat.

Protože je hudba nejen mým denním chlebem, ale i vášní a myslím, že i životním posláním, rozhodla jsem se, že se do této problematiky ponořím, protože jsem si řekla, že jestli je tohle všechno pravda, chci svým klientům nabídnout jen to nejlepší, nejzdravější – v oblasti potravin bychom použili výraz „bio“. Ano, chci pro vás hudbu v té nejlepší „bio kvalitě“ 😉

Kromě toho, že jsem začala hledat informace v článcích a ve videích, jsem také sama na sobě provedla experiment a začala sama sebe intenzivně vystavovat hudbě laděné podle komorního „a“ laděného na 444 Hz. Protože se od malička pohybuju ve světě hudby a protože jsem ještě jako houslistka byla drezúrovaná v dovednosti slyšet i ty nejjemnější frekvenční nuance (houslisti musejí mít dobrý sluch, protože housle narozdíl od kytary nemají pražce, takže musíte přesně slyšet, jestli jste prst položili na to správné místo – bavíme se o desetinách milimetrů :), tak jsem na zvukové frekvence a na jejich účinky velmi citlivá. Ne, absolutní sluch nemám, ale slyším „bestiálně“ přesně :)))

A moje tělo i má psychika na změnu ladění opravdu reagovaly. Nejprve teda přišlo takové rozkolísání, asi jako když naordinujete svému tělu na začátku jara detoxifikační kúru. Ale postupně se začnete cítit lépe a lépe a pak si k tomu ještě přečtete informace, které vás utvrdí v tom, že už se k tomu původnímu ladění (kdo nevíte, tak aktuální norma pro komorní „a“ je 440 Hz) vrátit nechcete. Stejně jako už nechcete jíst průmyslově upravované potraviny poté, co jste udělali zkušenost s tím, že ty přirozené vašemu tělu dělají vyloženě dobře.

Na následujících řádcích vám chci nabídnout několik nejzásadnějších informací, které mě přivedly k tomu, že jsem přešla při své práci s klienty z ladění na 440 Hz do ladění na 444 Hz. Bude se jednat o krátký exkurz do historie 20. století a dále také zmíním několik aktuálních vědeckých studií, které potvrzují, že frekvence komorního „a“ v hodnotě 444 Hz je pro lidské bytosti životadárná, a tedy léčivá.

Jako úvod do problematiky bych chtěla podtrhnout fakt, že hudební frekvence nejsou zajímavé pouze pro hudebníky a hudbymilovné posluchače. Hudební nebo možná lépe řečeno zvukové frekvence jsou zajímavé také pro různé tajné agenty a odborníky z oblasti vojenství – ano, zvukové frekvence se dají použít také jako zbraň (lékaři mi zde prominou, že nebudu psát o frekvencích, které se naopak používají v medicíně při léčení).

Jsou známy případy, kdy jsou lidé mučeni zvukem. Existují přesné hodnoty, které jsou tak zvaně subletální (nepostačující k usmrcení) nebo letální (způsobující smrt). Tohle všechno zkoumá vědní obor nazvaný zvukové inženýrství, jehož vznik se datuje k roku 1877. Před druhou světovou válkou došlo k zajímavé události, kterou opět různé skupiny vědců interpretují různě. Někdo říká, že to, co zde nyní budu psát, je konspirační teorie. Osobně tvrdím, že by tomu tak klidně mohlo být, nebýt vědeckých poznatků, které přinesly nedávné studie o škodlivých účincích frekvence 440 Hz.

Tak tedy: už víme, že existují frekvence, které nám jako lidským bytostem prospívají a takové, které nám škodí. V roce 1889 se ve Vídni konala konference, na které bylo odsouhlaseno ladění komorního „a“ na 435 Hz. O padesát let později – v roce 1939 na konferenci v Londýně – se sešli zástupci z řad hudebníků, zvukových inženýrů a vlády – z „nějakého“ důvodu měli potřebu – po padesáti letech (!) hodnotu frekvence komorního „a“ změnit. Pročpak asi? Navíc je z historických pramenů uložených v archivech dohledatelný fakt, že před konáním této londýnské konference její pořadatelé prováděli interview s každým z pozvaných hostů. Kandidáti, kteří projevili nesouhlas se změnou ladění, na konferenci přizváni nebyli. Nebyli na ni pozváni ani odborníci z Francie, kteří se většinově od změny ladění distancovali, nesouhlasili s ním.

A teď přijde to, co může vypadat konspiračně: v rámci válečných příprav v Německu probíhaly výzkumy také na poli zvukového inženýrství. Jakýsi pan Harold Burus Meyer, zvukový inženýr a divadelní designer – ve službách Josepha Goebbelse, z peněz Roschild-Rockefellerovy nadace pracoval na vývoji zvukových procesních technik, s jejichž pomocí by bylo možné kontrolovat lidské masy. Kontrolovat jejich emoce, manipulovat náladu lidí a tím je vlastně pře-programovávat. Je to jako když některá současná média cíleně šíří mezi lidmi strach. A že se pomocí hudby manipulovat dá, o tom snad nikdo nepochybuje. V kontextu válečných příprav tahle informace snad nikoho nepřekvapí.

Z dnešního pohledu – s tím, co už současná věda ví o frekvencích – by se opravdu zdálo uvěřitelné, že ono odsouhlasení změny ladění ze 435 Hz na 440 Hz mělo svůj skrytý motiv – sice: bioenergeticky vykolejit těla i psychiku lidí, aby byli co nejméně zdraví, odolní a a by se tím pádem dali lépe ovládat. Londýnská konference se konala v červnu roku 1939. Druhá světová válka vypukla o tři měsíce později.

Je klidně možné, že po válce se na to zapomnělo a lidem přišlo normální používat dál ladění na 440 Hz. Vždyť i na změnu času jsme si zvykli a spousta lidí už dnes neví, proč k té změně došlo a k čemu to mělo být dobré.

Nicméně současná věda už dokázala zjistit, že frekvence 440 Hz je pro člověka opravdu škodlivá. Tato frekvence působí na náš mozek tak, že máme pocit, že naše myšlenky jsou neustále přerušovány, nedaří se nám myslet jasně, cítíme jakousi neuchopitelnou disharmonii a rozpolcenost. Jinými slovy: tato frekvence stimuluje náš mozek do disharmonické rezonance. To může vést z dlouhodobého hlediska k nejrůznějším nemocem.

O škodlivých účincích 440 Hz frekvence pojednávají například tyto dvě studie:

Studie z roku 2021 publikovaná v Journal of Ecological Engineering zkoumala subletální and letální výšky zvukových frekvencí. K pokusu byly použity vodní blechy. Vědci měřili srdeční puls a plodnost. Blechy byly vystaveny frekvencím 440 Hz a 432 Hz. U blech vystavených 440 Hz byl zaznamenán dramatický pokles srdeční pulzace (já jsem taky nevěřila, že blechy mají srdce!) . Dalším zjištěním byl nárůst neplodnosti. Navíc: několik týdnů po dokončení výzkumného projektu všechny vodní blechy vystavené 440 Hz frekvencím chcíply. 

Další studie z roku 2021 publikovaná v International Journal of Human Sciences – zjistila, že lidé, kteří poslouchali hudbu laděnou ve 440 Hz po jejím poslechu zaznamenali zhoršení nálady ve srovnání s poslechem hudby laděné ve 432 Hz. Platilo to zejména pro zástupce mužské populace.

Na závěr se krátce vrátím k léčivým solfeggio frekvencím: když používáte ladění komorního „a“ na 444 Hz, pak získáte tóny, které jsou od této frekvence odvozené a jejich hodnoty (g1 – 396 Hz, gis1 – 417 Hz, h1 – 528 Hz, c2 – 639 Hz) jsou přesně hodnoty oněch léčivých frekvencí, se kterými přišel v 70. letech 20. století Joseph Puleo.

Pokud je toto všechno pravda (a já nějak věřím, že ano, můj osobní experiment, který jsem provedla na vlastní kůži, to zatím potvrzuje) – pak při zpěvu v tom správném ladění – zaplavujete své tělo léčivými vibracemi. A to se přece musí dříve či později projevit! Lidské tělo je tvořeno ze 60 – 70% vody. Zvuk se šíří jak vzduchem, tak vodou (vodou dokonce rychleji než vzduchem). Navíc tento zvuk naším tělem prochází a šíří se dál prostorem, čímž proměňuje naše osobní pole, atmosféru našeho domova, naši náladu, která je pak nakažlivá i pro ostatní, a tak dál, a tak dál, a tak dáááál! 🙂

Hlavní zdroj informací, ze kterého jsem čerpala při psaní tohoto článku je video paní Dr. Laury Sanger: Ep 50: 444 Hz/440 Hz/432 Hz: What difference does it make? https://www.youtube.com/watch?v=J770qoHMFwo