Jak poznat svůj největší dar a jak ho zužitkovat v podnikání? 

Udělejte si zvyk z toho, že budete oceňovat druhé lidi. Říkejte jim, v čem jsou skvělí. Buďte co nejkonkrétnější a říkejte opravdu jen to, co si myslíte (nemažte jim med kolem úst). Tím vytvoříte ve svých vztazích kulturu oceňování a lidé vám také začnou říkat, čeho si na vás cení. Všímejte si toho, pamatujte si to a když to uslyšíte opakovaně z mnoha stran, tak to jsou ty vaše největší dary. 

Pamatujte si: sami sebe poznáte jen díky tomu, že budete žít ve vztazích. Že budete aktivní ve vztazích. Tak sami sebe poznáte. 

Pokud žijete ve vztahovém prostředí, kde se cítíte přehlížená a neoceňovaná, je možné, že lidé, které máte kolem sebe, jsou toxičtí a nejlépe uděláte, když z takového prostředí odejdete. Všichni lidé nejsou toxičtí, jsou i takoví, kteří vás budou oceňovat a mít vás rádi. 

Jaké dary a talenty nakombinovat, aby z toho vzniklo něco unikátního, co by mě opravdu bavilo a naplňovalo?

Unikátnost je často zabalená ve věcech, které na sobě nemáme rádi, případně za které se stydíme nebo je nepřijímáme. Zkuste se nad tím zamyslet. 

Činnosti, které jsou schopny nás opravdu naplnit (ne jenom povrchně zaplácnout), mají společné toto: jejich motivem je upřímná ochota DÁVAT A SLOUŽIT.  Obohatíte život druhého člověka a to vás naplní. Ideální je, když je tato služba v souladu s vaším přirozeným nastavením: máte dar učit? Máte dar vést? Máte dar pečovat o trpící? Dokážete povzbuzovat druhé? Umíte dobře hospodařit? Toto je potřeba o sobě zjistit. A pak sloužit tím způsobem, který je pro vás nejpřirozenější. 

Člověk by měl mít na mysli, že to, že mě něco baví, bude zpravidla zároveň něco, co mě bude stát jisté úsilí a jistou námahu. Není to ten druh bavení ve smyslu zábavy. To ani nehledejte, protože to by vás neuspokojilo. Správně je to takhle: děláte něco, co je sice makačka, ale vás to stejně baví. 

Jaký talent vybrat, když jsem ve všem průměrná a v ničem extra nevynikám? 

Vyberte si jakýkoliv z nich a zamakejte na něm. Zvládněte cokoliv a dosáhněte v tom mistrovské úrovně. Může to být malá věc jako třeba: jak co nejlépe umýt okna, aby na nich nebyly šmouhy. Nebo: jak uvařit oběd pro šest lidí, abych u toho nemusela trávit celý den a přitom to bylo dobrý. Jde o to zažít si to opakování do úmoru a ten proces, kdy vidím, že se zlepšuju a nakonec tomu rozumím / nebo to umím líp, než kdokoliv jiný. Klidně se zapište do nějakého kurzu a pozvěte na pomoc nějakého učitele nebo lektora. 

Co se zraněním, které si například neseme od narcistických rodičů a které se podepisuje na našem sebevědomí? 

1. Prokažte sami sobě tu lásku, kterou si zasloužíte a dopřejte si, prosím terapeutickou péči. Je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. 

2. Také na duchovní rovině je možné hledat uzdravení. Koneckonců tím nejsvrchovanějším lékařem je Bůh, Jehova Rafa (ten, který uzdravuje). Vlastně každý křesťan se může modlit za uzdravení druhých - a má k tomu od Ježíše tu moc. Mocnější modlitba je samozřejmě od těch, kteří žijí v intenzivním vztahu s Bohem. Můžete tedy také poprosit, aby se za vás někdo druhý modlil - ne na dálku, přímo - vkládáním rukou a doprovodnou modlitbou. Patří sem také odpouštění hříchů druhým a prosba za odpuštění mých vlastních hříchů, protože zlo je velkým zdrojem bolesti a zranění v lidské duši. 

Jinak duchovní uzdravování je obsáhlé téma a je dobré si o něm přečíst nějakou literaturu.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *